JAN NĚMEČEK (1963)
Designér a architekt. V roce 1990 založil s M. Froňkem studio Olgoj Chorchoj. V roce 1993 spolu založili společnost Artěl, zabývající se produkcí českého designu. Od roku 1999 vede s M. Froňkem ateliér Designu produktů na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Zabývá se průmyslovým designem, designem nábytku, navrhováním architektury a interiérů.

JARNÍ EUFÓRIE

ROZHOVOR S KONZULTANTEM KAPITOLY JANEM NĚMEČKEM

ČÍM JE VÁM DANÉ OBDOBÍ BLÍZKÉ?
Je to období mého dětství, vyrůstal jsem v něm. Oba rodiče byli výtvarníci, a i když jsme na tom tehdy nebyli finančně zrovna dobře, byt jsme měli zařízený velmi stylově. Ta doba mne ovlivnila silně emocionálně, ale nemyslím, že bych ve své tvorbě používal tehdejší tvarosloví. Pokud ano, pak podvědomě.

V ČEM BYLO PODLE VÁS TOTO OBDOBÍ PŘÍNOSEM PRO VÝVOJ ČESKÉHO DESIGNU?
Šedesátá léta nebyla sama o sobě nijak převratná. Bylo to vlastně období praktické aplikace předchozích výrazných formálních změn. Dozvuky bruselských úspěchů silně ovlivňovaly obecný vkus, národní podniky a výrobní družstva si osvojovaly moderní materiály a dbaly na design možná více než dnes.

JAKÉ KONKRÉTNÍ UDÁLOSTI PODLE VÁS NEJVÍCE OVLIVNILY PODOBU ČESKÉHO DESIGNU?
Myslím, že se nedá najít mnoho konkrétních událostí, nebo jiných podnětů, které by nějak zásadněji ovlivnily podobu českého designu. Pokud nebudeme mluvit o politických změnách, které jsou pro vývoj kutury vždy podstatné, pak je to pouze již dříve zmíněná slavná expozice na mezinárodní výstavě Expo 58 v Bruselu.

PODLE JAKÝCH KRITÉRIÍ JSTE VYBÍRAL JEDNOTLIVÉ OBJEKTY?
Snažil jsem se najít předměty, které měly možnost ovlivnit obecné vnímání estetiky a byly běžně dostupné. Měly to být ikony, jež vyčnívají z průměru a které každý nosí ve své vnitřní galerii celý život. Je ale pravda, že šíře výrobků byla tehdy značně omezená.

NAŠEL BYSTE NĚCO Z TĚCHTO LET, CO BYSTE NAZVAL TYPICKY ČESKÝM?
Pro mne je typicky českým výrobkem polyetylénový kocour s harmonikovým tělem od paní Niklové. Je vtipný, výrazný, a přeci trochu v detailu těžkopádný. To je, myslím, pro český design dost typické.

POKUD BYSTE BYL NA OPUŠTĚNÉM OSTROVĚ A MOHL SI NA NĚJ VZÍT TŘI OBJEKTY Z DANÉHO OBDOBÍ, KTERÉ BY TO BYLY?
Byli by to tři kocouři.